Plavby ve Středočeském kraji - Slapská přehrada
Slapská přehrada je součástí vltavské kaskády, mající několik funkcí. Primárně jde o využití nahromaděné vody pro energetické a vodohospodářské účely, ale zanedbatelný není i její rekreační efekt. Z pohledu volnočasových aktivit se jedná o okolí slapského přehradního jezera, které činí tuto lokalitu, jako jednu z nejatraktivnějších na Vltavě vůbec. Tato přednost vynikne ještě více v porovnání s hydrologickými projevy přehradních jezer a to Orlíku a Slap. Téměř každoročním problémem je čistota vody orlického jezera v letním období. Množství sinic, objevujících se v průběhu měsíců června až srpna je zde skutečně mimořádné. To má velmi negativní dopad na rekreační možnosti tohoto úseku Vltavy. Důvodů organického znečištění je více, nicméně jsou zde tři primární.
Příčiny letního znečištění přehradních jezer:
- Každá vodní nádrž s dynamickým režimem, potřebuje určitou dobu na to, aby se naplnila. Přibližně táž doba je nutná k tomu, aby takovou nádrží protekl specifický litr. V hydrologii je tento mechanismus nazýván teoretickou dobou zdržení vody. V případě orlické nádrže jde o dobu přibližně 154 dnů a u slapské nádrže je to pouhých 52 dnů.
- Druhá příčina, která znatelně ovlivnila znečištění orlického jezera, je dostavba hněvkovické hráze (1986-1992), která zachytává teplou odpadní vodu z jaderné elektrárny Temelín. Z tohoto důvodů se zvedla průměrná letní teplota orlického jezera, takže nárůst sinic byl podporován i tímto nepřirozeným efektem. Tento jev velmi dobře koresponduje se skutečností, že masivní nárůsty sinic se začaly objevovat v orlické nádrži již v první polovině 90. let minulého století. "Ve vodě se soustřeďuje nadbytek dusíkatých a fosforečných sloučenin a organických látek, které vodní mechanizmy nestačí spotřebovat. Naopak tak, kde se voda prohřívá dostatečně, dochází k přemnožení vodních řas a sinic, voda tady "kvete", což je zdravotně nebezpečné."
- Třetí a vlastně trvalý vliv mají zemědělské plochy v okolí orlického jezera. Původní koryto Vltavy se v tomto úseku nenalézalo v takovém přírodním kaňonu jako koryto v okolí slapského jezera. Díky tomu byly zde volné plochy méně strmé a tím pádem i rovnější. To byl také hlavní důvod, proč byly intenzivně využívány a hnojeny fosfátovými hnojivy pro zemědělskou výrobu. Více než čtyřicetileté hnojení umělými hnojivy si vybralo svoji daň v podobě enormního množství fosforu, obsaženého v okolních obhospodařovaných plochách. Ze zaplavených ploch se začal fosfor vyplavovat a z okolních strání je přirozenou erozí dopravován do jezera stále. Nadbytek fosforu ve vodě je primárním zdrojem, rychlé tvorby sinic a dalších biologických nečistot. Právě tyto tři faktory jsou hlavním důvodem rozdílné atraktivity obou přehradních jezer. Zdá se, že jde o neřešitelný problém, nicméně rýsuje se možná náprava tohoto fenoménu.
V neposlední řadě je přitažlivost slapského jezera dána i tím, že se nalézá nedaleko Prahy. Tato přednost, je jedním z hlavních důvodů, proč je zde množství kempů, hotelových komplexů a penzionů. Je proto vyhledávanou oblastí prakticky pro všechny vodní sporty, počínaje jachtingem, přes vodní lyžování, windsurfing a potápěním konče.
Efekt dopadu blízkosti málo dotčené okolní přírody, podmínil vznik mnoha tábořišť. Ty se staly předmětem turistického i rekreačního zájmu, a díky této okolnosti jsou masivně využívané. Kempy podél přehrady často nabízejí zázemí pro sportovní využití v podobě tenisových a volejbalových hřišť a samozřejmostí jsou k dispozici i půjčovny loděk a šlapadel.
Lodní dopravu v této oblasti zajišťuje stejný provozovatel jako na Orlíku, společnost Quarter s.r.o. s plavidly Poděbradka a Blanice. Na Slapské zdrži je v provozu ještě osobní plavidlo Mír, které bylo vyrobeno v Brně Dopravním podnikem a momentálně ho provozuje Vojenské lázeňské a rekreační zařízení. Loď Mír využívá přístaviště u rekreačního zařízení Měřín.
S ohledem na to, že jak Slapská, tak i Orlická přehrada jsou součástí vltavské kaskády, přikládám charakteristiku jednotlivých hrází tohoto gigantického projektu.
Vodní nádrže na Vltavě – přehled
KM | JEZERO | VÝSTAVBA | M.N.M. | PLOCHA | OBJEM | VE | VÝKON VE |
329,54 | Lipno I | 1952–1959 | 725,6 | 48,7 | 306 000 | VE Lipno I | 120 |
319,12 | Lipno II | 1952-1959 | 563,4 | 0,33 | 1 685 | VE Lipno II | 1,5 |
210,39 | Hněvkovice | 1986–1992 | 370,1 | 2,68 | 21 100 | VE Hněvkovice | 9,6 |
200,405 | Kořensko | 1986–1991 | 353,6 | 1,3 | 28 000 | VE Kořensko | 3,8 |
144,7 | Orlík | 1954–1966 | 353,6 | 27,3 | 720 000 | VE Orlík | 364 |
134,73 | Kamýk | 1956–1962 | 284,6 | 1,95 | 12 800 | VE Kamýk | 40 |
91,694 | Slapy | 1951–1954 | 270,6 | 13,92 | 270 000 | VE Slapy | 144 |
84,44 | Štěchovice | 1937–1945 | 219,4 | 1,14 | 11 200 | VE Štěchovice | 22,5 |
71,325 | Vrané | 1930–1936 | 200,1 | 2,51 | 11 100 | VE Vrané | 13,9 |
Osobní lodní doprava na přehradách začala fungovat souběžně s dokončením vodních děl. Rekreační aspekt vodních nádrží přímo vybízí k zajištění lodního provozu. Krmě rekreační funkce mají přehrady především funkci ochrannou. Rozvoj vodních cest stále pokračuje i směrem proti proudu toku, což dokumentuje nově otevřená vodní cesta do Českých Budějovic s mnoha investicemi Ředitelství vodních cest. Nově byly vybudovány přístavy, přístaviště, obratiště a plavební komory. Okamžitě po dokončení prací a otevření nového plavebního úseku mělo bezprostřední efekt spočívající v zahájení vyhlídkových turistických plaveb.
Na Orlické přehradě je plavba ovlivňována nejen výkyvy hladiny způsobené elektrárenskou činností.