Plavby ve Středočeském kraji - Slapská přehrada

Slapská přehrada je součástí vltavské kaskády, mající několik funkcí. Primárně jde o využití nahromaděné vody pro energetické a vodohospodářské účely, ale zanedbatelný není i její rekreační efekt. Z pohledu volnočasových aktivit se jedná o okolí slapského přehradního jezera, které činí tuto lokalitu, jako jednu z nejatraktivnějších na Vltavě vůbec. Tato přednost vynikne ještě více v porovnání s hydrologickými projevy přehradních jezer a to Orlíku a Slap. Téměř každoročním problémem je čistota vody orlického jezera v letním období. Množství sinic, objevujících se v průběhu měsíců června až srpna je zde skutečně mimořádné. To má velmi negativní dopad na rekreační možnosti tohoto úseku Vltavy. Důvodů organického znečištění je více, nicméně jsou zde tři primární.

Příčiny letního znečištění přehradních jezer

V neposlední řadě je přitažlivost slapského jezera dána i tím, že se nalézá  nedaleko Prahy. Tato přednost, je jedním z hlavních důvodů, proč je zde množství kempů, hotelových komplexů a penzionů. Je proto vyhledávanou oblastí prakticky pro všechny vodní sporty, počínaje jachtingem, přes vodní lyžování, windsurfing a potápěním konče.

Efekt dopadu blízkosti málo dotčené okolní přírody, podmínil vznik mnoha tábořišť. Ty se staly předmětem turistického i rekreačního zájmu, a díky této okolnosti jsou masivně využívané. Kempy podél přehrady často nabízejí zázemí pro sportovní využití v podobě tenisových a volejbalových hřišť a samozřejmostí jsou k dispozici i půjčovny loděk a šlapadel.

Lodní dopravu v této oblasti zajišťuje stejný provozovatel jako na Orlíku, společnost Quarter s.r.o. s plavidly Poděbradka a Blanice. Na Slapské zdrži je v provozu ještě osobní plavidlo Mír, které bylo vyrobeno v Brně Dopravním podnikem a momentálně ho provozuje Vojenské lázeňské a rekreační zařízení. Loď Mír využívá přístaviště u rekreačního zařízení Měřín.    

S ohledem na to, že jak Slapská, tak i Orlická přehrada jsou součástí vltavské kaskády, přikládám charakteristiku jednotlivých hrází tohoto gigantického projektu.

Vodní nádrže na Vltavě – přehled

KMJEZEROVÝSTAVBAM.N.M.PLOCHAOBJEMVEVÝKON VE
329,54Lipno I1952–1959725,648,7306 000VE Lipno I120
319,12Lipno II1952-1959563,40,331 685VE Lipno II1,5
210,39Hněvkovice1986–1992370,12,6821 100VE Hněvkovice9,6
200,405Kořensko1986–1991353,61,328 000VE Kořensko3,8
144,7Orlík1954–1966353,627,3720 000VE Orlík364
134,73Kamýk1956–1962284,61,9512 800VE Kamýk40
91,694Slapy1951–1954270,613,92270 000VE Slapy144
84,44Štěchovice1937–1945219,41,1411 200VE Štěchovice22,5
71,325Vrané1930–1936200,12,5111 100VE Vrané13,9

 

Osobní lodní doprava na přehradách začala fungovat souběžně s dokončením vodních děl. Rekreační aspekt vodních nádrží přímo vybízí k zajištění lodního provozu. Krmě rekreační funkce mají přehrady především funkci ochrannou. Rozvoj vodních cest stále pokračuje i směrem proti proudu toku, což dokumentuje nově otevřená vodní cesta do Českých Budějovic s mnoha investicemi Ředitelství vodních cest.   Nově byly vybudovány přístavy, přístaviště, obratiště a plavební komory. Okamžitě po dokončení prací a otevření nového plavebního úseku mělo bezprostřední efekt spočívající v zahájení vyhlídkových turistických plaveb.

Na Orlické přehradě je plavba ovlivňována nejen výkyvy hladiny způsobené elektrárenskou činností.